Prosinec 2016

Ostatní

18. prosince 2016 v 22:55 | creepypasters |  Básně, písně a citáty
Poznámka:
O čem to asi tak je?

Váha ukazuje 42 kilo.
Měřím 168.
Dobře to takhle vidí lidé okolo.
Hubnout, ale musim.
Nejsem ideál,
pracuji na tom dál.
Váha je můj nepřítel,
kosti a kůže je celé,
lícní masy tičí s vlasy.
Nejsem spokojená,
divně vypadám,
moc tlustě asi.
Stále moc, možná ne dost.

Slzy

17. prosince 2016 v 18:03 | creepypasters
Poznámka:
Buďte rádi za promrhané možnosti, smutek a pády. Bez nich by jste nebyli šťastný.
- Creepypasters

Proč mi nevlhnou oči?
Proč necítím larvu ve špičce nosu?
Proč se nechvěju?
Kdy příjde úleva?

Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?

Mám důvod plakat
a neplaču.
Mám důvod se smát
a směji se.
Mám důvod být smutná
a nejsem.

Proč mi nevlhnou oči?
Proč necítím larvu ve špičce nosu?
Proč se nechvěju?
Kdy příjde únava?

Mám možnost se zničit
neudělám to.
Mám příležitost,
chytnu ji.
Mám strach,
bojuji.


Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?

Proč nemám možnost být jako ostatní?
Cítit smutek a vztek.
Proč nejsem ve stresu?
Proč mi vše jde?
Proč jsem chyrá a krásná?
Proč mám neomezené možnoti?
Co to znamená být smutný?


Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?

Vlk

8. prosince 2016 v 19:20 | creepypasters |  Creepypasta
Poznámka:
Nebudu se vám omlouvat, že jsem tu dlouho nebyla. Blog je pouze má zábava a až budu mít chuť něco napíšu. Jako třeba tohle:

,,Chcete ji zabít? Nu dobrá, nedělejme si iluze, nebue to jednoduché a patrně vás to zničí,-" zabije vás ve spánku, pokud se ovšem nezabijete dřív a bude to hrozné, všechno zlo co ji zbyte v těch odporných prstech na nohách vyšle na vás. To si ovšem nechala pro sebe. Vzala si bohatě zdobenou sklenici s whiskey a celou (včetně ledu) hodila do sebe. ,,Na světě je sedm mliard dvě stě devadesát pět tisíc lidí. Plus mínus, ovšem, že. nejvíc jich je v Asii, doporučuji začít tam-" ,,A-" ,,Drž hubu a poslouchej každičké moje slovo." ohradila se. Začala si žužlat zip mikiny. ,,A nikdy, NIKDY mě nepřerušuj!" polkla zbytek slov do žaludečních šťáv. ,,Budete se muset smířit s tím, že zabijete pár neviňátek a holt i ty děcka co se nestačila ani nadechnout, jasný?" usmála se hřejivým a uklidňujicím výrazem, ale oči se třpytily suchým smyslem pro humor a znuděnou vášní, které už nestačí klubíčko na hraní. ,,Každý den zemře kolem tři sta padesáti tisíc lidí. Zapisujete si to do těch svejch imaginárních deníčků? Dobrá, představte si ji jako vlka. Má hlad, musí lovit a každičký den uloví danný počet. Nidy nesmí přesáhnout limit, docela by mě zajímalo jak to dělá... No, to je jedno. Vy toho vlka musíte připravit o potravu, o čerstvé maso, o to jediné, co ji dokáže vzrušit. Chápem? Dobrá, musíte se stát alfami, musíte všechno žrádlo vyhladit, nesmí zbýt jediný kousíček kosti ani pupeční šňůry. Chápem? Zajeďte do Ruska a tam vypalte jadernou bombu. A pink! Polovina planety v háji zelenénm." Rukama vyobrazila výbuch a úlomky co si razí vlastní imaginární dráhu hustým vzduchem. ,,Další polovina chcípne v panice, bude jich umírat miliardy a vlk bude mít až moc pokrmu na sežrání, bude praskat ve švech! Ale stejně jako jeskyní lvy v době ledové, umře na následek málo potravy." Sedla si za dřevěný stůl a nohavice vysokch bot zhoupla na hromadu papírů. ,,Sice nevím co se stane, až umře, ale nebude to hezký pohled. Jen vás na to upozorňuji." ruce si dala za hlavu a podrbala se na na oční jamce. Žádné oko tam nebylo, jen hnusná tma, ale i přesto tam ty oči byly, věděli to oba nežádoucí hosti. Před chvílí tam byly! ,,Tohle je jediný způsob, jak zabít Smrt."

Všechny zde napsané články jsou dílem autorky, kdyby jste chtěly sdílet můj článek či o něm něco napsat atd. prosím vás aby jste mně upozornily a dali odkaz.Pokud zjistím, že jste tak neudělali, budete shipováni a posíláni do prdele tak dlouho dokud nedáte odkaz na originál.