Máma

3. dubna 2017 v 17:14 | creepypasters |  Creepypasta
POZNÁMKA:
Už jsem tu nebyla hrozně dlouho..... To je smutný. Nepatřím už do Creepypasta fandomu... vůbec je nečtu. Omlouvám se všem, co mě měli rádi. Chybíte mi, ale už to není jako dřív. Vše je jinak a já se stále nemůžu dokopat k dočtení Cherilee's garden. Nechávám všechny nápady ležet ladem. Stejně to nikdo číst nebude, ale i tak sem dávám něco krátkého, něco pro vás. Night? Půjdeme zase na chat? Nebo kdokoli jiný. Ráda bych dělala recenze na ponypasty, ráda bych napsala své příběhy o ponících. Začala pracovat na komiksu. Jak se k tomu mám donutit?

Maminka mi slíbila spoustu věcí. Nové autíčko na dálkové ovládání, pokojík, nový dům, kamarády a spousty dalších. Vše mi dala, vše jsem dostal, vše bylo splěneno do posledního detailu. Máma byla dokonalá, krásná, hodná, zářívá jak slunce. Ale i slunce pálí pekelným ohněm. Táta od nás odešel už před několika lety. Pouze mi dva- Já a máma. Jednou ke mně přišla, položila ruku na mou holou hlavu a řekla, že čeká miminko. Pochopil jsem. Ona není jako panna Marie. Ona to dítě s někým má, to dítě je nečisté, není jako já. Není z dělohy panny. Bůh mé matce dal takový dar a ona.... ona se pošpinila. Pošpinila mé jméno, svůj rozkrok, duši... Musel jsem to udělat. Nařídil mi to. Dovolil mi ještě víc pošpimit její mrtvé tělo, dovolil mi sníst její oči. Má matka je zrůda. Ty mužové mi říkají, že už jsem dospělí, že mi je třicet, ale to není pravda. Proč mi to říkají? Proč mě tu drží? Co jsem udělal špatně? Proč mě trestá? Komu jsem to vlastně sloužil?
 

Ostatní

18. prosince 2016 v 22:55 | creepypasters |  Básně, písně a citáty
Poznámka:
O čem to asi tak je?

Váha ukazuje 42 kilo.
Měřím 168.
Dobře to takhle vidí lidé okolo.
Hubnout, ale musim.
Nejsem ideál,
pracuji na tom dál.
Váha je můj nepřítel,
kosti a kůže je celé,
lícní masy tičí s vlasy.
Nejsem spokojená,
divně vypadám,
moc tlustě asi.
Stále moc, možná ne dost.

Slzy

17. prosince 2016 v 18:03 | creepypasters
Poznámka:
Buďte rádi za promrhané možnosti, smutek a pády. Bez nich by jste nebyli šťastný.
- Creepypasters

Proč mi nevlhnou oči?
Proč necítím larvu ve špičce nosu?
Proč se nechvěju?
Kdy příjde úleva?

Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?

Mám důvod plakat
a neplaču.
Mám důvod se smát
a směji se.
Mám důvod být smutná
a nejsem.

Proč mi nevlhnou oči?
Proč necítím larvu ve špičce nosu?
Proč se nechvěju?
Kdy příjde únava?

Mám možnost se zničit
neudělám to.
Mám příležitost,
chytnu ji.
Mám strach,
bojuji.


Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?

Proč nemám možnost být jako ostatní?
Cítit smutek a vztek.
Proč nejsem ve stresu?
Proč mi vše jde?
Proč jsem chyrá a krásná?
Proč mám neomezené možnoti?
Co to znamená být smutný?


Řekni mi
Řekni mi proč
Řekni mi proč necítím úlevu.
Řekni, proč ne?
 


Vlk

8. prosince 2016 v 19:20 | creepypasters |  Creepypasta
Poznámka:
Nebudu se vám omlouvat, že jsem tu dlouho nebyla. Blog je pouze má zábava a až budu mít chuť něco napíšu. Jako třeba tohle:

,,Chcete ji zabít? Nu dobrá, nedělejme si iluze, nebue to jednoduché a patrně vás to zničí,-" zabije vás ve spánku, pokud se ovšem nezabijete dřív a bude to hrozné, všechno zlo co ji zbyte v těch odporných prstech na nohách vyšle na vás. To si ovšem nechala pro sebe. Vzala si bohatě zdobenou sklenici s whiskey a celou (včetně ledu) hodila do sebe. ,,Na světě je sedm mliard dvě stě devadesát pět tisíc lidí. Plus mínus, ovšem, že. nejvíc jich je v Asii, doporučuji začít tam-" ,,A-" ,,Drž hubu a poslouchej každičké moje slovo." ohradila se. Začala si žužlat zip mikiny. ,,A nikdy, NIKDY mě nepřerušuj!" polkla zbytek slov do žaludečních šťáv. ,,Budete se muset smířit s tím, že zabijete pár neviňátek a holt i ty děcka co se nestačila ani nadechnout, jasný?" usmála se hřejivým a uklidňujicím výrazem, ale oči se třpytily suchým smyslem pro humor a znuděnou vášní, které už nestačí klubíčko na hraní. ,,Každý den zemře kolem tři sta padesáti tisíc lidí. Zapisujete si to do těch svejch imaginárních deníčků? Dobrá, představte si ji jako vlka. Má hlad, musí lovit a každičký den uloví danný počet. Nidy nesmí přesáhnout limit, docela by mě zajímalo jak to dělá... No, to je jedno. Vy toho vlka musíte připravit o potravu, o čerstvé maso, o to jediné, co ji dokáže vzrušit. Chápem? Dobrá, musíte se stát alfami, musíte všechno žrádlo vyhladit, nesmí zbýt jediný kousíček kosti ani pupeční šňůry. Chápem? Zajeďte do Ruska a tam vypalte jadernou bombu. A pink! Polovina planety v háji zelenénm." Rukama vyobrazila výbuch a úlomky co si razí vlastní imaginární dráhu hustým vzduchem. ,,Další polovina chcípne v panice, bude jich umírat miliardy a vlk bude mít až moc pokrmu na sežrání, bude praskat ve švech! Ale stejně jako jeskyní lvy v době ledové, umře na následek málo potravy." Sedla si za dřevěný stůl a nohavice vysokch bot zhoupla na hromadu papírů. ,,Sice nevím co se stane, až umře, ale nebude to hezký pohled. Jen vás na to upozorňuji." ruce si dala za hlavu a podrbala se na na oční jamce. Žádné oko tam nebylo, jen hnusná tma, ale i přesto tam ty oči byly, věděli to oba nežádoucí hosti. Před chvílí tam byly! ,,Tohle je jediný způsob, jak zabít Smrt."


Silnice

21. září 2016 v 21:04 | creepypasters |  Jiné příběhy
Poznámka:
Každý musel slyšet o soutěži u Jackie a já se do ní rozhodla zapojit. Pošlu svoji povídku Minimalismus, sice nevyhraji, ale jiskřička naděje zůstává. Ať u mě stojí všichni svatí.

Tato povídka mne napadla, když jsem chtěla udělat to stejné co tato dívenka. Enjoy.

7: 57. Tolik mi ukazovaly hodinky na mé pravé ruce. Povzdechla jsem si. Kdyby jsem chtěla jít přes přechod, musela bych ujít 200 metrů. 200 METRŮ! Na to nemám čas. Musím tu silnic přeběhnout. Pozorovala jsem všechny ty auta, jak se objeví a zase mizí. Nadechnu se a stoupnu si na šedý beton. Bůh nezabije malé dítě, Bůh není krutý, je to stvořitel světa. Nenechal by umřít malé děvčátko a už vůbec ne na slnici. Tak hrozná smrt! Představte si svůj mozek rozházený po cestě, kousky kostí se líně válí v prachu, společně se svaly a žílami. A ta bolest. Ohromný náraz, který roztříští vaši lebku, na miniaturní kousíčky bílého skla a ještě k tomu- aspoň tři vteřiny ještě žijete. To je odporné. Naposledy se nadechla a rozběhla se. Auta troubily, ale ona nic neslyšela. On mě nezabije, nedovolí to. Jsem roztomilá malá dívenka, mám přěd sebou celí život! Nenechá mě zemřít. Je to pře-

Muž, vysoko v oblacích, to všechno pozoroval. A smál se. Řechtal se, chychotal, mlátil sebou z toho, jak ho boleli jeho mohutné plíce. Bůh ležel v koutu místnosti, s podřezaným krkem.

Death is here

1. září 2016 v 13:14 | creepypasters |  Creepypasta
Poznámka:
Mo se omlouvám, za svoje chování, nemyslela jsem to zle, ty tři týdny byly náročný.

Na táboře, jsem poznala super člověka. Měl rád death metal, píše knihy a má super přítelkyni, která ho ke všemu nutí. (Jop, je trochu línej.) Byl to super vedoucí a jsme pořád v kontaktu, proto jim dám přezdívky, určitě je tu budu zmiňovat častěji. Elriwien (podle jejího DA) mi poslala super video, které si musíte pustit, here.

Užijte si creepypastu, o smrti, určitě jich bude víc.

Starý muž, stál u potemnělého okna, kouřil dýmku a svými unavenými oči, sledoval pochmurné ráno venkova. Večer pršelo, popadalo pár stromů a jeden zabil osma padesáti letou ženu, propíchl ji plíce. To se, ale dozví, až odpoledne. Jeho syn ležel v posteli, bledá tvář s pytlemi pod očima, ho velice trápila. Nedávno si uřízl šest prstů, dostala se tam nějaká infekce, která ho - i když si to starý muž nechtěl uvědomovat - brzy zabije. Mračna se vracela a přikrývka černé látky, brzy obalí celé městečko. Sledoval kameny dlážděnou ulici a všiml si černé postavy u uličky do Neinly Street. Vyfoukl hustý kouř a zaměřil své myšlenky na tu zvláštně vypadajicí ženu. Měla hnědou kůži, boubelaté prsty se přidržovali z dubu vytesané hůlky. Nešlo ji vidět do tváře, ale on věděl co tam najde. Smrti se bojíme, jelikož je jedno, jak umřeme, vždy to bude hrozná bolest. Zamračil se, žena byla už u sousedů. Po vrásčité tváři, mu stekla slza. Tahle věta vyděsila jeho syna ještě víc, než jeho krutá budoucnost.
,,Ta smrt se nějak rychle vleče."

Micropasty

6. srpna 2016 v 15:12 | creepypasters |  Creepypasta
Poznámka:

První dvě, jsou na prd, ale zaposlední je celkem dobrá.


Lil miss Rarity-Báseň

17. července 2016 v 15:32 | creepypasters |  Básně, písně a citáty
Poznámka:

I´m happy jak dva grappy.Sti vydala tu moji sračku!Ou, jsem z toho hrozně šťastná.Děkuju ti, moc ti děkuju.

Našla jsem...em, něco?Je to divný, ale i cool!(Nepouštějte si to k tomu, zkazí to atmosféru.)


Jedu na tábor, vrátím se za deset dní, čabas a užijte si moji básničku na Raruš.

Neumíš se uvolnit,
proto ty svíčky,
nedáváš pozor,
proto ta kamera.

Byla jsi dost sobecká a tvá srdce za to trpí,
i to na hrudi či kočičí.
Pod levém prsu,
žádné srdce není.

Panenka tě ošálila,
s obličejem roztaženým,
roztaženým do širokého úsměvu.

Je sobecké zabít svoje porcelánové koťátko,
je sobecké nutit své kamarádky a sestřičku,
do vzrušujicího umučení či sladkého incestu,
ale není sobecké jim lhát a dát duši panence,
lidskou schránku už ani sex neuspokojuje.

Magie nepomůže,
jizvy jsou i na tvých bocích a srdcích.

Nože, biče, hedvábné pásky, kovové kuličky a slepost tvé sestřičky,
nepomůžou vrátit na nebe hvězdičky.

Nabízet své tělo,
těm které tak hluboce nenávidíš,
ve své křehké schránce,
to už není tvrdý sex,
ale posedlost a volání o pomoc.

Tvoe duše,
bez jediné vadě na kráse,
křičí,
i když je v těle panence.

Stejně se budeš mít líp,
ve vězení,
nebudeš prožívat rozpad Equestie,
stejně tě všichni milují,
ale tvoji duši nenávidí.

Znepokojivé obrázky a gifi

30. června 2016 v 17:30 | creepypasters |  Různé
Poznámka:
Omlouvám se za neaktivitu, snažím se hrát Howrse, chatovat se Smečkou měsíčního úsvitu, dokopat se k napsání pár creepypast a k napsání kníž-(Hups, Creepa se prokecla).

Celé prázdniny nevyjde ani jeden článek(možná jeden, co já vím), budu skoro pořád pryč.Takže sorry.

Sem na blog, chodí deset lidí, když vyjde člának tak i patnáct či dvacet(moc vám děkuju), ale zajímá mě kdo a proč.Prosím, napište odpovědi do komentů, i když nekomentujete.Thanks.

Pusťte si tohle ,na plný pecky.Ten nůž...

UPOZORNĚNÍ:
Některé obrázky jsou dost brutální a na pár z nich je i skutečná mrtvola, plus k tomu máte můj komentář, takže to čtete na vlastní nebezpečí.


Toto je ještě v poho.


Připadá mi jako moucha.



Do piči, já se přitom málem...


Tohle jsem našla na Howrse, um, je to super!


The rake?


Když jsem se na to při snídani vzpomněla, málem jsem se pozvracela.



Tenhle je ze všech nejhorších.



Se mi páčí.


Crybaby, crybaby...


To ma poser!Tyhle gifi nesnáším.


Hnus, vypadá jako ježibaba.


Hentai?


Proto nejsem zahradnice.



Nope, Bitch!


Připomíná mi Scary movie.


Já ho hledám taky holka.

Pokud nemáte silný žaludek, nekoukejte se na další obrázky.






Tohle není prdel, neberte si život, aspoň ne takovým způsobem...

Lil Miss Rarity

22. června 2016 v 19:49 | creepypasters |  Recenze
Poznámka:
Jen bych chtěla upozornit, že je velký rozdíl mezi Jeffem který se zamiloval do Jane a 15cti letým klukem kterým se vsadil se svým kamarádem o to, že znásilní svoji 5letou sestru, snad všichni chápem kam mířím, že?

UPOZORNĚNÍ:
Recenze obsahuje spoilery, pokud jste Raruš nečetli, běžte na konec stránky a tam máte odkazy.

Plusy:
Tohle je jedna z mála ponypast(i Creepypast) kde je erotika a je to...nom, hezky úchylné?Skvělá atmosféta, originální příběh a je sepsaná takovým My little pony stylem(přečtěte si víc ponypast a pochopíte).Ze začátku to je tajemné, co tam dělá kamera, proč je Ponyvill bez poníků, jak se to všechno kurva stalo?Hledání Pinkameni a neustálé mučení vzpomínkami, pomalu odhalí jak zničila svůj život a život ostatních poníkům v jejim okolí.Líbí se mi zapojení Sweety, sexuální hračka.Těžké jizvy na jejím srdci(můžete si vybrat jaké srdce chcete), nabízení se jako sexuální otrokyně, omráčení a lhaní Twilight ukáže, že není natolik silná.Její nitro se zlomilo a připoutala se ke své panence.Smutný konec, ale to není konec.Ukáže se skutečný problém který v Equestii dřímá.A bude jedno, jestli je Rarity ve vězení mučena svými spoluvězni, jednou to praskne a osud celé sladké země poníků bude v troskách...

Mínusy:
Zase jsem musela hodně přemýšlet.Mohla trochu víc rozvést ty erotické scénky(ne, nejsem úchyl), jinak mi nic nechybělo.

Překlady:
Víc se mi líbí překlad od Jasmin, jelikož jsem konečně pochopila konec a...bylo to lepší.U Stiak jsem to četla poprvé a moc mě to nezaujalo(tím nechci říct, že Stiačiny překlady jsou na hovno), prostě to bylo horší, i tak doporučuju přečíst oba dva.

ASK stránka:

Překlad od Stiak:

Překlad od Jasmin:

Hodnocení:
Dávám 95 procent, je to sexuálně roztomilý a takové....sladké i když smutné.Hrozba která se schovává za příběhem Rarity, vytvořil hustou tajemnou mlhu.Co mám jiného dodat?


Kam dál

Všechny zde napsané články jsou dílem autorky, kdyby jste chtěly sdílet můj článek či o něm něco napsat atd. prosím vás aby jste mně upozornily a dali odkaz.Pokud zjistím, že jste tak neudělali, budete shipováni a posíláni do prdele tak dlouho dokud nedáte odkaz na originál.